Vltava je naší tzv. národní řekou a my se jí záměrně mnoho let vyhýbali. Zatím nikdy, s vyjímkou jednodenní sportovní aktivity, jsme ji s našimi dětmi nejeli. Důvodem je velká frekventovanost nebo-li mnoho lidí na jednom místě, plné kempy, dokonce nevídané fronty na to, abyste mohli splout jez.

Letos jsme udělali vyjímku a řekli si: Zkusíme to a uvidíme.

Splutí Vltavy se zúčastnilo 17 přihlášených lidí, z čehož dvě osoby byli „suchozemci“ tzv. týlové zabezpečení – dvě hlavy a čtyři ruce musely zabezpečit dovoz dětí a aut, nakupovat, vařit, mýt nádobí, komunikovat s dětmi i dospělými, ošetřovat bolavá a zraněná místa, věšet a sušit prádlo. Na vodu se denně chystalo 15 lidí. A chystali se, i když pršelo nebo svítilo slunce. A že letos nám více dní spíše propršelo …..

Kemp jsme si zvolili a vybrali už předem a ve volbě jsme se nemýlili. Navštívili jsme jich pár dní před samotným odjezdem na vodu několik, ale tento na nás dýchl příjemnou atmosférou tak jsme to riskli a v něm rozbili svou základnu. David, majitel Kempu, byl ochotného srdce a velmi nás potěšil svým lidským přístupem – dal nám kempovné za „super cenu“ – Davide – děkujeme ti ještě jednou (viz poděkování sponzorům). Musíme uznat, že i další tým lidí, kteří se spolu s Davidem o kemp starají dělají svou práci rádi – je to z toho poznat – několikrát denně umyté záchody, stále k dispozici toaletní papír a tekuté mýdlo,  zářivě čisté sprchy, vyleštěná zrcadla, každý den  vynášené koše, výborná obsluha bufetu. Zavírací doba přiměřená tomu, aby se „vodáci – pijani“ mohli dostatečně opít před další plavbou a přitom, aby se „vodáci, kteří milují řeku jako takovou“ mohli dostatečně vyspat.

A jak obstála naše parta dětí? Mnohé s námi nikdy nebyly, mnohé ani nikdy nedržely pádlo v ruce – nicméně  všechny děti byly moc šikovné a na konci bravurně sjížděly všechny jezy a peřeje, které se nám v říčním korytu postavily do cesty.

A ještě jedno prvenství tato parta zdolala – ještě nikdy žádná parta dětí nesjela za první den 28 km !!! To byl přímo neuvěřitelný výkon !!

Potěšilo nás poděkování náhradních rodičů za to, jak jsme se o jejich děti postarali a že jsme je něco naučili z vodáckých dovedností a dvojnásobně nás potěšila zpráva, že se dětem voda s námi líbila a že rozhodně příští rok chtějí jet znova. Někteří zvažují, že s námi v zimě vyjedou i na hory (pozor, tam je omezený počet míst, proto přihlašujte své děti už nyní)

Poděkování patří mamince Ivetě, která nám nezištně ve svém volném čase pomohla v kuchyni a stala se tak právoplatnou skvělou členkou našeho dospěláckého týmu. Nikole za její mírnou a empatickou povahu a vodácké znalosti a dovednosti. Járovi a Lucce za jejich obětavost, že i přestože sami byli v roli účastníků kurzu, ujali se naučit mladší děti něčemu ze svých nabytých vodáckých dovedností. Jsme rádi, že nám starší děti pomáhají s těmi mladšími a nezkušenými a že z těch malých nám rosta dobrá parta nových vodáků.

Název „Adrenalinové Rakousko“ nevznikl náhodně, ale vznikl z čistě praktického hlediska. Adrenalin to byl pro všechny, kteří tam na kanoe a kajaky vyjeli. Odjezd byl naplánován na velmi brzské hodiny ve středu 3.8.2016, příjezd na večerní hodiny v pátek 5.8.2016.  Tým lidí, kteří byli vybráni pro sjezd horských řek v Rakousku – Aleš, Manty, Nikča, Jára, Dan, Lucka, Pepan, Jenda a Rebeka. Tato výprava prověřila vodácké znalosti a zručnost účastnících se vodáků !

Středa – pro sjezd byla zvolena horská říčka Traisen – obtížnost ww 1. Říčka je to krásná, čistá, kde vidíte kameny na dně koryta, je rychlá, peřejnatá, s občasnými stupni, ale velmi chladná až ledová.  Kdo něměl neoprénové boty a rukavice, měl zmáčené ruce a nohy červené a ledové, které těžko zahříval i večer ve spacáku. Počasí přálo, slunce svítilo – prostě paráda a čirá radost ze sportovních zážitků. Jen Nikča se s příchodem k prvnímu jezu zranila – spadla ze břehu a poranila si oko o kámen. Nicméně byla velmi statečná, nasedla do lodě a jela dál, teprve odpoledne spolu s Alešem navštívila místní nemocnici, kde je ujistili o tom, že jde „jen“ o pohmožděninu.

Čtvrtek  – sjezd horské řeky jménem Schwarza – slunce svítilo, byl nádherný den. Schwarza je řeka protékající horami, průzračná, čistá, ale studená. Rychle tekoucí horská řeka téměř se stálými peřejemi. Obtížnost ww 1 až 2 s jednou peřejí tzv. soutěskou na úrovni ww 3, která velmi rychle prověřila vodácké znalosti všech přítomných.

Pátek – přišlo zhoršení počasí – mžilo, pršelo, foukalo – no teplo vypadá jinak 🙂 Voda zezhora, voda zespoda – nebylo zřejmé, která byla teplejší. Schwarza byla stále stejná, obtížná a nic neodpustila. Každá chyba byla rychle potrestána – kdo si do této doby o sobě myslel, že něco umí (na Otavě nebo na Berounce) rychle byl vyveden z omylu. Nicméně i to jsou zkušenosti, které když se dobře zúročí, příště se chyba už nebude opakovat.

Návrat do České republiky pak proběhl ve večerních hodinách bez problémů. Vodáci přijeli nadšeni, plni krásných zážitků. dlouho do noci jsme si promítali videa, která po cestě natočil Aleš. Znova si tak připomínali chyby, kterých se dopustili a které je pak vytrestaly. Druhý den, v sobotu ráno, pak všichni odjížděli do svých domovů s vidinou toho, že se další rok „mrknou“ zase na nějakou další obtížnější řeku.

Na podzim v sobotu 1. října je naplánováno setkání na řece Trnávce, kde se budou pořádat vodácké závody. Zvažujeme, zda bychom rovnou kus řeky taky nesjeli.

Letní stanování náhradních rodin proběhlo na konci července opět na Branišově. Setkání se účastnilo několik rodin, některé přijeli na vzdělávání, některé jen na dovolenou.

Vzdělávání se ujali lektoři náhradního rodičovství, manželé Dietrichovi, kteří školili v tématu Puberta našich dětí. O zajímavé informace, ale i legraci nebyla nouze, zvláště když účastníci vytáhli svoje fotografie z období puberty.

O rodiny a jejich pohodlí a jídlo se postarali manželé Trávníčkovi, za což jim patří obrovský dík.

Letos se o děti přítomných účastníků vzdělávání staraly dvě dívky, Lucka s Kateřinou. Všichni dospělí i všechny děti ocenily jejich připravený program. S velkou péčí a láskou se celý týden staraly o to, aby se dětem program líbil, ale i o to, aby nebyly děti rušivým elemntem při vzdělávání rodičů. Lucko a Kateřino, i vám patří velký dík za vaši snahu.

Slečna Monika a Nikola si vzaly na starost Adélku, která byla vděčná za jejich doprovod, starostlivost a výlety po okolí. Ani to nebyla služba jednoduchá a i za ni Vám dvěma chceme touto cestou poděkovat.

Počasí bylo pěkné, děti skotačily na trampolíně, chodily se koupat, hrály ping pong – prostě užívaly léta a krásných prázdninových dní.

Za rok se sejdeme zhruba ve stejném termínu – na Branišově nebo někde jinde – ještě uvidíme – změna je život.

Letošní rok je zcela vyjímečný v tom, že se na vodácké soustředění přihlásilo takové kvantum dětí, že bylo nutno jednak posílit tým vyškolených vodáckých instruktorů a jednak naplánovat tři turnusy. První turnus vodáckého soustředění se konal (spolu s druhým) na řece Otavě. Další proběhne v polovině srpna na řece Vltavě (poprvé zkusíme splout naši národní řeku – ne pro její obtížnost, ale pro její obrovskou návštěvnost). Opětovně jsme využili služeb a pohostinství rodinného kempu se jménem Rosenauerův mlýn – děkujeme majitelům, že mají s námi a našimi dětmi obrovskou trpělivost, vždy nás rádi vidí a ještě nám udělají speciální cenu za pronájem místa v kempu – díky.

První turnus proběhl od 4. do 9.7.2016. Počasí bylo naprosto vyjímečné – slunečno po celý týden takže se děti koupaly a dováděly na jezech. Avšak je pravda, že vody bylo méně a na sjezd horního úseku Otavy se mohlo zapomenout.

Poděkování patří všem instruktorům, ale všem kteří zabezpečovali technické zázemí, vařili, nakupovali a starali se o pohodlí všech účastníků. Včetně toho, že ošetřovali drobné oděrky, které děti občas při dovádění utržily.

Některým dětem v sobotu 9.7. pobyt končil, jiným 10.7 začínal. Aleš jedny odvezl a jiné zase přivezl, přičemž Monika v tábořišti hlídala ty, co měly zaplacené turnusy oba dva.

Druhý turnus začal slunečnou nedělí 10.7. V pondělí i v úterý jsme se ještě ohřáli, ale úterní noc prověřila kvalitu všech stanů a ti, kteří neměli dobře uložené věci hned věděli, kolik vody při úterní noční bouřce napršelo (i Monika měla smůlu – i ona měla místo kufru větší rybník :-). Je pravdou, že už dlouho chtěla koupit nový a kvalitnější stan – tak se ho tedy konečně dočkala aspoň teď – Aleš doznal svou chybu, obětoval nějaký ten peníz a na třetí turnus už pojedou s novým lepším stanem 🙂

Další parta dětí, stejní instruktoři, noví vedoucí a nové kuchařské posily. Kdo sám nezkusil nemůže vědět, jak obtížné je v polních podmínkách nakrmit hladovou smečku dvaceti dětí a když prší půlku týdne je to ještě horší.

Úterní noc prověřila a kdo měl mokré prádlo měl smůlu, když prší a prší, nic nikde venku neusušíte. Na koupání to už moc nebylo, ale voda se přesto jela. Každý den ráno nasedala parta dětí s instruktory do lodí a vyjížděla v pláštěnkách na vodu. Jednu velkou výhodu to má a to tu, že je všude najednou vody dost. Po dlouhé době jsme vyvezli lodě až nahoru a sjížděli horní úsek Otavy, který běžně nemá dostatek vody. Voda byla studená, ale taky poměrně rychlá. Pár cvaknutí nebylo zrovna příjemných a pádlo, které uplavalo taky moc ne, ale i to patří k vodáckým zážitkům – kdo nic nedělá, ten také nic nezkazí a když se někdo válí u televize nemůže pak dostat od nás placku s textem: Konečně je ze mne vodák! Otava 2016

Děkujeme všem rodičům i prarodičům, kteří nám bez obav svěřují své děti. Jsme rádi za vaši projevenou důvěru a věříme, že vaše děti jsou s námi šťastné a spokojené a že z nich dokážeme udělat ty pravé vodáky a ne voraře, které je tak často na našich řekách vidět. Je potěšující slyšet obdivné hlasy na jezech, kdy lidé stojící kolem chválí naše děti, jak dobře dokáží ovládat lodě a kajaky.

I příští rok se na vaše děti budeme těšit. Pokud nám zdraví vydrží, plánujeme pro vás uspořádat i rodinnou vodu do zahraničí. Měli byste o to zájem? Pokud ano, ozvěte se nám – pestounskerodiny@seznam.cz. Podle počtu účastníků a podle jejich zkušeností zvolíme řeku a její náročnost.

Víkendový seminář se zajímavým názvem – Lhaní, krádeže a podvody. Pro mnoho z přihlášených účastníků nejen téma jako takové, ale bohužel i realita všedních dní. Lektoři, manželé Aleš a Monika Dietrichovi se snažili předat lidem nejen teorii, ale i praktické rady jak zvládnout výchovu dětí, jež mají tato specifika. Sami, jako rodiče 14 dětí s tímto mají bohaté letité zkušenosti.

Dle zpětné vazby odjížděli účastníci, ale i jejich děti velmi spokojení. Náplň semináře nebyla pro ně nudná, ale obohacující ve všech směrech. Mnozí se vyjadřovali tak, že jisto jistě přijedou i příště.

Děkujeme za pochvalu, i Vy, jako účastníci semináře, jste byli úžasní – bez vaší interakce by se to nikdy takto dobře nepovedlo. Přijeďte, opět budete v Pelhřimově vítáni.

Od pátku 20.5. do neděle 22.5.2016 proběhl v Pelhřimově 24 hodinový seminář na téma Psychopatologie dětí a mladistvých vyrůstajících v náhradních rodinách. Celým víkendem provázel lektor náhradního rodičovství pan Aleš Dietrich, přičemž na sobotní odbornou část si pozval přednášejícího odborníka MUDr. Tomáše Havelku z Dětské psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. Účast byla poměrně veliká a hodnocení celého víkendu bylo velmi kladné.

Pan doktor přislíbil svou účast i v dalším roce, kdy společně naplánujeme nějaký další seminář se zajímavým tématem.

O děti účastníků se postarali naši mladí spolupracovníci, Amy s Patrikem.