Letní vzdělávání, které mělo být spojeno se stanováním změnilo deštivé počasí na letní pobyt hotelového typu. Rodiny, které se k nám vypravily zdaleka i z blízka přivezly ze všech koutů republiky černé mraky a témař neustálý déšť. Stany nešlo ani postavit, všechno bylo za pár propršených dní nasáklé vodou a podmáčené. Meteorologové navíc hlásili každovečerní ochlazení a neutuchající lijáky.
Otázka byla zodpovězena ještě než byla vyřčena, stany zůstanou zabalené v autech a rodiny se uchýlí do sídla naší organizace a využijí prázdné pokoje a budou tak ubytovány v pokojících hotelového typu s teplou srchou, splachovacím wc a teplým topením.
K večeři jsme schrupli segedínský guláš s knedlíkem, večer jsme poseděli nad vzdělávacím tématem s čajem a buchtou. Úterní ráno nepřineslo déšť, ale foukal studený vítr, přesto jsme se vypravili na výlet na Křemešník. Děti si to tam užily každý po svém, větší děti si s dospělými vyšláply na rozhlednu, nejmenší si zaskákaly mezi kuličkami ve skákacím hradu. Kdo chtěl, využil lanové centrum. Oběd jsme si dali v místní restauraci a pěšky se porozhlédli po okolí. Odpoledne se k nám přidala početná rodinka z Havlíčkova Brodu. Společně jsme odjeli do tepla našeho zázemí v Pelhřimově a s chutí dali čaj s dobrotami. Večer pak naplnily písničky při kytaře a děti v době vzdělávání dospělých potěšila pohádka z notebooku.
Noc opět celá propršela, blesky lítaly oblohou sem a tam, nám se však spalo dobře.
Ve středu ráno vykouklo sluníčko, ale těžké deštivé mraky se honily oblohou stále dokola. Opustili jsme Pelhřimov a velkým autem se vypravili na hrádek zvaný Orlík, který leží v lesích nad Humpolcem. I zde odvážní navštívili nově zrekonstruovanou rozhlednu, mrkli jsme do hladomorny, a do muzea. Při cestě nahoru a dolu jsme hledali houby – a našli. Chutný oběd jsme si dali v nedaleké restauraci na Rozkoši. Odpoledne jsme navštívili pelhřimovskou cukrárnu na náměstí a vybrali ji od sladkostí 🙂 Večerní vzdělávání pak „rozehrálo“ téma Moje představa o pěstounství byla jiná. Společná večeře a zpěv při kytaře zpestřily středeční večer.
Noc opět celá propršela, ale nám to pod peřinami nikomu nevadilo.
Čtvrtek, poslední den společného soužití. Rozhodnutí padlo – jít si oběd vlastnoručně nasbírat do lesa – a povedlo se. Smaženice z čerstvých hub s dobrým chlebem a rohlíčky byla vynikajícím závěrem celého našeho pobytu.
Osvědčení byla rozdána a všichni se spokojeně vydali do svých domovů.
