Výlet parníkem – Brněnská přehrada

Začátek září, děti jdou do školy a počasí je ošlivé, prší a je zima. Milanovi začíná každý den zvonit v kapse mobilní telefon a rodiny se začínají odhlašovat z výletu parníkem. Přípravný tým si začíná trošku zoufat, ale rozhodl se nevzdat to. Ráno přijíždíme na Brněnskou přehradu a na poloprázdném parkovišti stojí jen pár cizích aut, Havelkovic Tranzit a náš Peugeot „Pěstounské rodiny kraje Vysočina“. Klademe si otázku,zda přijede ještě někdo jiný, ale do půl desáté ještě zbývá asi půlhodinka takže… Chodíme po parkovišti,pohledem rozháníme mraky, aby mohlo vykouknout hřejivé sluníčko a mezi tím přijíždějí další abonenti nádherného výletu. Za malý okamžik už kupujeme rodinné jízdenky pro 1 pejska, 12 dospělých a 17 dětí, které netrpělivě vyhlížejí parník. Věřte nebo nevěřte, ale když parník odrazil od mola, začal se tišit vítr a skrze roztrhané mraky vysvitlo sluníčko. Po 50ti minutách plavby jsme vystoupili ve stanici “ Hrad Veveří “ a šli si prohlédnout hrad Veveří. Nechápali jsme proč zrovna tento hrad postavili na tak ukrutném kopci, a tak když jsme ho zdolali museli jsme se hned posilnit a občerstvit. Děti prolezly všechna zákoutí včetně ochozu a cimbuří a naše Lucka, která se nyní vzdělává v „domácí škole“ dostala první úkol z přírodopisu a to napsat jména všech dravých ptáků, kteří na svých bidýlkách čekali na předvádění. Dolu z kopce zpátky k parníku to šlo nějak rychleji a lépe a snad i proto nám neujel nebo spíš neodplul a my se znovu nalodili. Jelikož den se již přehoupl přes poledne, vyhlíželi jsme netrpělivě přístav, neboť jak je známo v každém přístavu se najde nějaká ta krčma a to znamená i dobré jídlo a dobré pití. Po vydatném dobrém obědě jsme se vydali šalinou do blízké ZOO, kde největší úspěch slavil dětský koutek a v něm krotké lamy, kozy, morčata, králíčci a koníci. Mimochodem, nevíte někdo, proč nejen hrady, ale i dětské koutky se stavějí na tak ukrutných kopcích? A tak zatím co dospělí obtěžkali všechny lavičky, děti dováděly na prolézačkách. A pak nadešel vhodný okamžik na soutěže a při té příležitosti byla odhalena záhada červeného batohu na Alešových zádech, který skrýval plno sladkých odměn pro bystré hlavy. Některé soutěžní otázky byly opravdu záludné: víte, jak se jmenuje kůň v pyžamu a jak velbloud s jedním a se dvěma hrby či kdo nebo co je to zebroid ? Odpoledne uteklo velmi rychle, že jsme jen taktak stihli v 18.00 projít zavírající se bránou a před ZOO pak obdarovali všechny děti drobným věcným dárkem. Šalinka nás pak už opravdu, ale opravdu unavené odvezla zpět na parkoviště v přístavu, kde jsme se rozloučili, nasedli do aut a vyrazili směr Vysočina. Kousek za Brnem se opět mraky zavřely a začalo hustě pršet, ale to už nám dobrou náladu z krásného výletu nemohlo pokazit.

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >