Bez práce není žízeň …..

Ráno v 9.15 , po snídani :

“ Luci, prosím tě, dopij si ten čaj ! “ říká maminka své dceři. Dcera odpovídá : “ Ne, nemám žízeň . “   Maminka: “ No tak dobře, ale pamatuj si to a až ji budeš mít, přijď si ten čaj dopít. “ Lucka opět mamince odporuje: “ No, ale mami, já nebudu mít nikdy žízeň, když nepracuji, tak nikdy nemám žízeň “

Odpoledne asi tak kolem 15.30 hodin:

Maminka prochází kolem dětského pokoje a vidí, že dcera nemá od rána ustlanou postel. “ Lucko, prosím tě, proč sis ráno tu postel neustlala ?  Copak je to tak těžké, že bys to v jedenácti letech nemohla zvládnout ? Běž, natřepej si tu peřinu a ustel postel alespoň teď ! “  A zase Lucka odporuje : “ Ale mami, teď už to vůbec nemá cenu, vždyť zachvíli už půjdu zase spát, to je přeci úplně zbytečný. A nemysli si, že až tu postel ustelu tak, že budu mít žízeň a vypiju ten čaj. To tedy ne, žízeň rozhodně mít nebudu ! “

A je to … co se dá na to říct ??