Jednodenní splutí řeky Sázavy

V Ledči nad Sázavou se schází zástupci  pěti náhradních rodin k jednodenní sportovní aktivitě a tou je splutí řeky Sázavy. Krásné slunečné sobotní ráno přímo vyzývá k takovéto činnosti a všechny děti se od samého rána těší  až nasednou do lodí a vezmou pádla do rukou.

Začínáme až pod úsekem nazývaným Stvořidla, který je vodácky sice nejzajímavější, ale pro jehož splutí nemá Sázava v tuto chvíli dostatek vody. Pod Ledčí se nám zato otvírá mnoho krásných přírodních scenérií – nádherně zbarvené smíšené lesy, různě rozeklané skály, peřeje – vodácky úsek méně náročný, zato však krajinově nádherný.

Byť jsou s námi na vodě i úplní začátečníci, zvládají „jízdu na kanoi naprosto bez problémů a učí se správným  povelům a záběrům. V partě vodáků vládne pohoda a klid, štěbetání malých dětí a různé jejich hrátky s vodou. Jezy jsou v podstatě suché, žádný však není nutné složitě přenášet, lodě necháváme po nich sklouzávat bez posádek samy a nasedáme do nich až pod jezy. Poslední jez má propust tzv. reterdérku se šikmými kamennými prahy, kterou sjíždí kormidelníci sami a háčci jdou po náplavce pěšky. Jeden chybný mánévr a už se nám jeden z kormidelníků koupe – cvaknutí se obešlo bez poškození lodě, jen naražený a odřený loket bude asi chvíli naši Lucku bolet.

15 km jízdy po vodě uběhlo docela rychle a my ještě za plného slunce nakládáme lodě na vozejk a rozjíždíme se zpět ke svým domovům. Odjíždíme spokojeni, trochu fyzicky unavení, ale šťastní, že jsme viděli kus krásné přírody, užili si svých dětí, kamarádsky si popovídali a aktivně přitom odpočívali.

Ze slov jedné začínající vodačky: “ Když jsem dostala nabídku, účastnit se splutí Sázavy, neváhala jsem se přihlásit. Chtěla jsem to zkusit celé dětství i dospívání a nikdy mi to nevyšlo. Říkala jsem si, že ani po třicítce není ještě pozdě s něčím takovým začít. Nyní jsem ráda, že jsem do toho šla,  bylo to něco úplně  jiného než chodit lesem a dívat se na řeku ze břehu.“