Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám, které jsou podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí zařazeny do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče po přechodnou dobu, a to na

  • a. dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,
  • b. dobu, po jejímž uplynutí lze podle § 68a zákona o rodině dát souhlas rodiče s osvojením, nebo
  • c. dobu do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení podle § 68 zákona o rodině.

V těchto případech je soud povinen nejméně jednou za tři měsíce přezkoumat, zda trvají důvody pro svěření dítěte do pěstounské péče a za tím účelem si vyžaduje také zprávy od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (obecní úřady obce s rozšířenou působností). Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřeno.

Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle jeden rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než jeden rok od svěření posledního ze sourozenců.

Vyživovací povinnost k dětem svěřeným do pěstounské péče náleží nadále rodičům nebo jiným osobám povinným výživou k dítěti, kterou určí soud. Současně jim uloží, aby toto výživné poukazovaly příslušnému orgánu státní sociální podpory – úřadu práce, který vyplácí pěstounovi, popřípadě zletilému dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na výživné určené rozhodnutím soudu na dítě, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, totiž přechází z dítěte na stát. (§ 45d zákona o rodině).

I pěstouni na přechodnou dobu mají povinnost uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Uzavřít ji mohou z OSPOD nebo pověřenou osobou.

 

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Organizace Lumos představila dne  8. 10. 2015 výsledky průzkumu, který ukázal, že zhruba 98 procent dětí, které se dostanou k profesionálním pěstounům, od nich odchází do náhradní rodiny, nebo se vrací domů. Jen necelé procento chlapců a děvčat putuje do další přechodné rodiny, 1,5 procenta pak do ústavu. Děti u profesionálních pěstounů v průměru pobývají 6,5 měsíce.

Pěstounská péče na přechodnou dobu se v ČR zavedla od roku 2006. Využívala se ale málo. Situaci změnila od roku 2013 novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která upřednostnila péči v rodině před ústavem. Profesionální pěstouni mají i řadu odpůrců, a to také mezi poslanci. Podle kritiků přechodná péče nebývá kvalitní, lidé ji dělají jen pro peníze a děti musí často putovat z rodiny do rodiny. Podle vedení organizace Lumos průzkum tato tvrzení vyvrací. Konal se v červnu 2015 v sedmi krajích. Zapojily se do něj zhruba dvě stovky z 254 tamních profesionálních pěstounů. Na konci roku 2014 v Česku působilo podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) 421 přechodných pěstounů.

Podle výsledků 47 procent dětí odchází od profesionálních pěstounů k adoptivním rodičům, zhruba 26 procent se dostává do pěstounské péče k příbuzným. Patnáct procent chlapců a děvčat si převezme matka či otec, osm procent širší rodina. Necelá dvě procenta zamířila do náhradní rodiny do ciziny. Jen 0,8 procenta se přesunulo k dalším profesionálním pěstounům a 1,5 procenta do dětských domovů.

Zhruba dvěma třetinám dětí, o které se profesionální pěstouni starali, nebylo ani půl roku. Dalším 12 procentům bylo od šesti měsíců do dvou let. Každému dvacátému dítěti bylo mezi šesti a 12 lety. Chlapci a děvčata u profesionálních rodičů strávili v průměru 6,5 měsíce. U poloviny dětí se jejich situace vyřešila zhruba do pěti měsíců.

Pěstounům na přechodnou dobu je v průměru 48 let. Nejmladšímu bylo 33 let, nejstaršímu 62. Profesionálním pěstounem na přechodnou dobu je podle ředitelky Lumos Petry Kačírkové nejčastěji žena mezi 40 a 55 lety. Skoro čtyři pětiny pěstounů měly minimálně maturitu. Pěstouni na přechodnou dobu jsou tak vzdělanější než česká populace ve stejném věku. Maturitu a vyšší vzdělání mělo 47 procent lidí mezi 36 a 64 lety.

Pro profesionální pěstounství se lidé rozhodli hlavně proto, že chtěli pomoci dětem, aby nemusely být v ústavech. Chtěli také dělat něco smysluplného. Odměna patřila k nejméně důležitým důvodům. Tři čtvrtiny lidí měly před pěstounstvím jinou práci, desetina byla v domácnosti a 14 procent bylo nezaměstnaných.

Organizace Lumos prosazuje rodinnou péči. Usiluje o přeměnu velkých ústavů v přívětivější služby pro děti a jejich rodiny.

 

zde najdete podle krajové rozdělení počty PPPD

https://urad.kr-olomoucky.cz/pestouni/Lists/Seznam%20pstoun%20na%20pechodnou%20dobu/Vysocina.aspx

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >