Mikulášská besídka
Na již tradiční předvánoční setkání pěstounských rodin z celé Vysočiny na Mikulášskou besídku se v pátek 12.prosince 2008 sjelo 44 rodin (zase o něco více než vloni). Kolik se tam všude pohybovalo dětí musím zjistit až z prezenční listiny, protože to opravdu nešlo nijak spočítat. Některé rodiny se mezi námi objevily poprvé a to proto, že do jejich rodiny přibyla holčička nebo chlapeček teprve letos, jiné rodiny přijely a měly zase oproti loňskému roku pár „kousků“ navíc (jsou tu však i rodiny, které to berou dokonce rovnou po dvou).
Zahájení besídky se ujala také již tradičně, Táňa Křížová za krajský úřad, Aleš Dietrich- náš předseda, v rychlosti představil všem rodinám naše občanské sdružení a Dana Obrdlíková, co by moderátorka besídky nás seznámila s průběhem celého odpoledne a podvečera. Program byl velmi pestrý a bohatý, pokud nahlédnete i do naší fotogalerie, uvidíte, že i tváře dospělých účastníků byly převážně otočeny směrem k jevišti a upřeně sledovaly, kam kouzelníkovi mizí karty a míčky a tatínkové se marně snažili přijít na to, jak který kouzelnický trik provádí. Fascinovaně jsme hleděli na učně Petra Šalandu a obdivovali jeho hbité ruce, co by kouzelníka-umělce.
Divadelní soubor Karla Čapka se svými hosty nás pobavil nejen písničkami a scénkami, ale i ukázkami ze známých pohádek, při kterých se ukázalo, kdo má dobrou paměť a kdo si rychle dokáže vybavit ten správný název pohádky.
Hebrix, skupina historického šermu, to bylo něco pro kluky a tatínky ! Meče svištěly nad hlavami přítomných diváků a holčičky se svýma maminkama si přišly na své až při ukázce dobových šatů a tanců.
Na velkém rautu, který pro nás přichystal nejen krajský úřad, ale i sponzor našeho sdružení Pekárny Lapek,a.s., jsme se všichni mohli dobře občerstvit a zároveň si popovídat s těmi, které člověk buď ještě nezná nebo je nevidí tak často.
Po dobrém jídle přišla na řadu další disciplína a ta dostala pracovní název „Podívejte, co umíme aneb bavíme se navzájem “ a na podiu se potom střídala příčná flétna se zpěvem, klarinet se zobcovou flétnou či triem zpívajícím za doprovodu kytary. Básničky sourozeneckých dvojic, trojic či čtveřic byly kouzelné a anglicky zazpívaný Titanic neměl chybu.Vystoupení štíhlé dlouhonohé gymnastky a sportovní rockenroll sourozenecké dvojice, oblečené do blyštivých kalhot a triček, nám bral dech. Ano, naše děti umí a jsou nadané na mnohé věci, o tom jsme se sami přesvědčili na vlastní oči. Sledovat však jejich rodiče, to byl taky zážitek, nejeden tatínek při vystoupení svých dětí chytil za ruku svou manželku a jejich maminku a oba svorně hleděli na podium na své děti a určitě si v tu chvíli oba dva říkali, že všechna ta starost a každodenní přemlouvání dětí k tomu, aby cvičily na hudební nástroj či chodily do gymnastiky se přeci jenom vyplatí. Jsem ráda, když děti vidí, co všechno jejich vrstevníci mohou dokázat, když chtějí, když mají výdrž, když dokáží zapřít samy sebe a odložit svou pohodlnost.
Při cestě domů jsme těm našim dětem v autě vysvětlovali, kolik dřiny a úsilí se za tím nádherným skoro-profesionálním vystoupením malých tanečníků rockenrollu skrývá, kolik odříkání, je to stojí, kolik zkoušek musí absolvovat, kolik toho musí naposilovat a kolik času tomu musí věnovat, aby to jejich vystoupení bylo takhle pěkné. Ukazujme našim dětem dobré příklady, těch špatných vidí kolem sebe dost a dost.
Diskotéka musela být, na tu se všechny děti těšily, to je taky taková jejich „mikulášská“ tradice. Příchod samotného mikuláše s čerty a krásnými anděly jen dotvořil tu správnou atmosféru mikulášské besídky.
Děkujeme krajskému úřadu a jmenovitě paní Bárkové, která po celou dobu besídky zůstala tak trochu v pozadí všeho dění, ale které patří náš velký dík za organizaci a zajištění této akce pro nás a naše děti. Kdybych měla na hlavě klobouk, tak bych ho smekla i před Danou Obrdlíkovou a jejími pomocníky, protože se ujali velmi těžkého a náročného úkolu a zvládli ho na supr jedničku.
